Podolská padesátka číslo dvě

Vyrazil jsem na Velikonoční pondělí, 17.4.2022 v 6:10. Nebylo úplně jisté zda půjdu sám, ale nakonec to tak dopadlo. Tentokrát jsem opravdu neběžel. Byl jsem po covidu, opravdu jsem nevěděl jak se budu cítit, nechtěl jsem to přepálit. Trasa takřka úplně stejná jako minule (s pár zpestřeníma, aby to bylo trošku zajímavější) takže mapu jsem v podstatě nepotřeboval. Šel jsem po paměti (když to ale zpětně měřím, tak jsem ušel 50,9 km - fajn). Šlo se dobře. Únava byla celkově menší než když jsem běžel, ale když jsem pak došel domů, tak jsem se nacítil na dalších dvacet nebo tak něco. Šel jsem ale hodně rychle, v chůzi jsem měl určitě přes 6 km/hod. Celý jsem to ušel za 8 hod a 40 min, takže průměrnou rychlost (včetně přestávek) jsem měl 5,9 km/h, což je na chůzi fakt hodně. Rozhodně je to moje nejvyšší chodecká rychlost na podobně dlouhé vzdálenosti. 

Počasí bylo nesmírně příznivé. Lehce pod mrakem, ani zima ani teplo, mírný větřík - nádhera. Terén pevný suchý, prostě ideál.

Na nohách jsem měl nové boty (inov-8 trialtalon 290, vel 43). Už jsem v nich před tím nachodil a naběhal tak okolo 100 km, ale přeci jen takto dlouhá vzdálenost a ještě v této rychlosti tu symbiozu noha-bota opravdu prověří. No a dopadlo to tak napůl. Udělaly se mi horozné puchýře ze zadu na obou patách, ale jinak OK. Samozřejmě to lze přičíst navrub i té rychlosti. Hodně jsem do toho "dupal". Půchýře se začaly objevovat asi tak od Křtin - tedy cca 30. km. Nebyly zdaleka nepřekonatelné, ale nepříjemné samozřejmě ano. Jsou to takové ty hodně hluboké s tlustou kůží. Už je znám z dřívějška. Jsou vlastně nad patou na styku mezi tvrdou kůží paty a měkou kůží směrem k achilovce. Tenhle "spoj" je neustále stlačován a výsledkem je puchejř. Mám pocit, že to nastává spíše u měkčích bot, ale nevím. Asi to souvisí nejvíc s tou rychlou ostrou chůzí. Pomalejší chůze by mohla mít přirozeně měkčí krok.

No a to je asi tak celé. Na trase jsem měl poměrně dost přestávek - čtyři. Na 16. km - lesní bar (pivo, tatranka, margotka), na 26. km - před Jedovnicema na mýtině na pařezu (kafe- a kuř-pausa), ve Křtinách (33. km) - hospoda, pivo a hospoda U jelena (42. km), kafe, sladké tyčinky. Posledních 5 km - tedy od Mušky domů - byly opět poměrně náročné, ale do té doby se mi šlo celkem fajn. Rozhodně jsem byl víc v pohodě než při běhu, ale to je asi jasné.